David Peška - fotograf

 

Ve svém dospívajícím věku jsem se začal zajímat o video. Fascinovaly mě klipy z akčních outdoorových kamer a tak jsem zainvestoval do Gopro Hero 4. Byl jsem z toho tak nadšený, že jsem neustále točil, tvořil a stříhal nová a nová videa. 

Více se o audiovizuální tvorbu zajímám od poloviny roku 2017. Podal jsem si přihlášku na zlínskou vysokou školu, Univerzitu Tomáše Bati. Konkrétně mě zaujala fakulta multimediálních komunikací a obor kameraman. Na začátku roku 2018 mě čekala talentová zkouška, u které jsem bohužel neuspěl a to mě nakoplo k tomu, abych začal ještě více zdokonalovat své dovednosti a nedokonalosti v tomto oboru.

Přes video tvorbu mě to přivedlo k fotografii. Táta doma měl, teď už celkem stařičký, Canon, konkrétně EOS 70D a eLková skla. Pro začátečníka celkem dobrá výbava, že? Začal jsem tedy zkoumat, co všechno to umí, jak foťák vlastně funguje, jak je na sebe navázána clona s časem a ISO, a začal jsem to postupem času všechno chápat. 

Nevěděl jsem, co dál. Hlasy v hlavě mi říkaly: „ Já chci fotit!  Chci fotit a něco nového tvořit! “ Ale já jsem se bál. Bál jsem se kohokoliv oslovit na focení, bál jsem se neúspěchu. Bál jsem se toho, jak se na mě lidé budou dívat, když udělám to nebo ono... Tady nastává problém většiny lidí. Tento nešvar je nazýván „komfortní zónou“ nebo „zónou komfortu“.

Na konci léta 2018 jsem dostal příležitost studovat další střední školu, tentokrát v oboru fotografie. Řekl jsem si: „No co, tak to aspoň zkusím,” a v září nastoupil. Netrvalo dlouho a dostal jsem první nabídku na spolupráci při focení. 

Přišel za mnou Robin Nevřala, můj bývalý učitel, teď už kamarád a kolega, který mě učil z odborných předmětů, a zeptal se mě: “Chceš se mnou jet fotit závod kol?“ Samozřejmě, že jsem jel. Myslel jsem si, že budu fotit jen tak pro sebe, abych si zdokonalil ovládání foťáku.. To byl teda velký omyl. Chvíli před začátkem mi Robin řekl: „Já jdu na trať a ty tady před startem každému vyfotíš profilovku.“ No co si budem povídat, polilo mě horko, ale nebylo úniku. 

Měl jsem z toho špatný pocit, hodně špatný pocit, ale zpětně mu děkuju za to, že mě „hodil“ do vody, abych se v tom naučil sám plavat a uměl si poradit.  

Tak jsem musel z té své „komfortní zóny“ vystoupit a můžu říct, že za ní je to mnohem lepší

A co se u mě za ten rok změnilo?

Kromě toho, že jsem emigroval z Canon na Sony, jsem také začal úzce spolupracovat právě s Robinem, pravidelně fotit závody Blinduro, spolupracovat se zlínským hokejovým klubem a hudební kapelou 80’s Factory. Mám za sebou také focení Barum Czech Rally Zlín přímo pro pořadatele, Wannado - sportovní festival pro děti, a nebo Dropdown, neboli český Megavalanche, což je sjezd na kolech v těch nejextrémnějších podmínkách. Také jsem měl výstavu fotografií v OC Čepkov ve Zlíně a 2x vyhrál fotku měsíce na redbull.com

© 2020 Dejfoto.cz. Všechna práva vyhrazena